Jak se říká, těhotenství není nemoc, ale jedná se o období, kdy organismus nejede v obvyklém módu, ale klade si zvýšené nároky. Zdravotní stav maminky hraje zásadní roli pro vývoj miminka a bezpochyby ho můžeme ovlivnit stravou. Nasnadě je tedy otázky, co jíst v těhotenství a čemu se vyhnout obloukem.

Jíst za dva je mýtus

Energetické nároky sice rostou, ale rozhodně ne dvojnásobně, proto není důvod mít jídelníček v těhotenství dimenzovaný „pro dva“. Pokud byste opravdu opustily všechny zábrany a jedly enormně víc, tak budete posléze nešťastné z nabraných kil a neřízeným přísunem sladkých a tučných věcí si můžete přivodit těhotenský diabetes. Podíváme-li se na to objektivně, ve druhém trimestru si můžete navýšit energetický příjem o cca 1087 kJ a ve třetím trimestru o 2090 kJ, což v prvním případě znamená svačinku navíc a ve druhém případě druhou menší večeři navíc.

Čemu se vyhnout

Asi každá příčetná žena v těhotenství se vyhne alkoholu, je to pro organismus toxin a v těhotenství to platí dvojnásob. A ať se na to díváme z jakéhokoliv úhlu, tak žádné bezpečné množství neexistuje a riziko pro vývoj mozku miminka tu je. Z důvodu rizika infekce listerií, salmonelou nebo toxoplazmózou není pro těhulky vhodné syrové maso, vejce a nepasterizované mléčné výrobky. Zkrátka se budete muset obejít jak bez tataráku, tak bez sushi, zastřených vajec či čerstvých sýrů, jako jsou brie či camembert. U dravých ryb jako tuňák či mečoun je riziková přítomnost rtuti, ale jinak jsou ryby v jídelníčku těhotných velmi žádoucí z důvodu jódu a omega-3 mastných kyselin. S kofeinem je to tak, že si můžete dát 1 až 2 šálky kávy, ale rozhodně ne energy drinky. Vyšší příjem kofeinu může vést k nízké porodní hmotnosti či riziku potratu.

Jídelníček v těhotenství

Dopřejte si pestrý a vyvážený jídelníček bohatý na kvalitní potraviny. Dostatek zeleniny a ovoce vám dodá přísun vitamínů a minerálních látek. Na některé látky jsou zvýšené nároky a patří mezi ně kyselina listová, železo, vápník, jód a omega-3 mastné kyseliny. „Kyselina listová, nebo také folát, je důležitá pro vývoj nervové soustavy a doporučuje se už před otěhotněním a v 1. trimestru. Na škodu není ani suplementace speciálními doplňky stravy, protože doporučený denní příjem je 600 µg. V potravinách jsou jejím zdrojem listová zelenina, bylinky jako petržel, pažitka či koriandr, najdete ji i v játrech či luštěninách a ořeších. Vápník má vliv pro vývoj kostí a potřebujeme ho 1000-1200 mg/den, což není oproti normálu nějaké navýšení, ale je spíš důležité ho dodržovat. Jde to snadně zejména mléčnými výrobky či listovou zeleninou. Co je důležité vědět, jeho využitelnost je podmíněna dostatkem vitamínu D, který stejně jako omega-3 mastné kyseliny či jód získáme nejlépe z mořských ryb. Omega-3 jsou pak ještě v chia a lněných semínkách, ořeších či rostlinných olejích. Poslední stěžejní látkou je železo, jehož množství potřebují těhotné oproti normálu dvojnásobně, kvůli růstu objemu krve a vývoje placenty. Doporučený příjem se zdvojnásobuje na 27-30/den a v potravinách železo sníte prostřednictvím zmíněných ryb, dobře tepelně upravených žloutků nebo hub, jako jsou žampiony, hlíva ústřičná či shitake,“ říká Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka Zdravého stravování. 

V jídelníčku těhotných nesmí chybět kvalitní maso (kuřecí, hovězí, krůtí, králičí včetně vnitřností jako játra), mořské ryby, mléčné výrobky (bílé jogurty, sýry, kefír, tvarohy) a mléko, vejce (dobře tepelně upravená), luštěniny (čočka, cizrna, hrách), pseudoobiloviny (quinoa, teff, pohanka, jáhly), ořechy a semínka.

Image by freepik